Historie B1000

Vznik

Podnik pochází z kovopodniku Frankenberg, který založil v roce 1923 Jørgen Skafte Rasmussen jako dodavatelský podnik pro svůj závod DKW ve Frankenbergu/v Sasku. Podnik byl postupně od roku 1933 přestěhován do Hainichenu a od 1. Ledna 1934 je označována jako závod FRAMO Hainichen (FRAMO-Werke Hainichen). V roce 1957 byl závod přejmenován na VEB Barkas-Werke Hainichen. Z jediného vyráběného typu vozidla Framo V 901 se stal Barkas V 901.

V roce 1958 se závod VEB Barkas-Werke Hainichen spojil se závodem na výrobu motorů (Motorenwerk Karl-Marx-Stadt) a závodem na výrobu vozů (Fahrzeugwerk Karl-Marx-Stadt). Sídlo společnosti bylo v této souvislosti přeloženo do Chemnitz (Karl-Marx-Stadt) a název se změnil na VEB Barkas-Werke Karl-Marx-Stadt.  V roce1965 se začlenila ještě společnost VEB Fahrzeughydraulik Frankenberg.

B 1000

Od roku 1954 se systematicky pracovalo na kompletně nově vyvinutém nástupci pod označením „L1“, protože dle jedné studie výzkumného a vývojového podniku Chemnitz (Karl-Marx-Stadt) z roku 1951 byla základní koncepce obou typů zcela zastaralá.   V roce 1956 byl postaven první funkční model L1 v podobě dodávky. V roce 1961 začala sériová výroba zcela nově vyvinutého vozu Barkas B 1000 jako „rychlého nákladního automobilu“ („Schnelltransporter“.)  Poháněn byl tříválcovým dvoutaktním motorem Wartburg s původně 900 cm³ a výkonem 43 koní. Později to bylo 1000 cm³ s výkonem 46 koňských sil. Motor s náhonem na přední kola byl umístěn uprostřed mezi sedalem řidiče a spolujezdce a byl přístupný z vnitřka vozu malým servisním víkem. Existovala různá provedení – nákladní automobil, sanitní vůz, valník nebo minibus.  Nejvyšší rychlost činila  100 km/h.

Minibus

Valník

Skříňové vozidlo

Vozidlo se stalo díky četným variantám provedení, jako valník, skříňový vůz, vůz s korbou a plachtou, minibus a odtahový vůz, velmi flexibilním pro použití.  Barkas se tak stal vozidlem pro přepravu osob, policejním vozem, sanitním vozem rychlé lékařské pomoci, hasičským vozidlem k menším požárům (typ KLF), valníkem, tahačem s návěsem a vojenským vozem. Při svém uvedení na trh v roce 1961 budil vůz pozornost tehdy neobvykle vysokou užitnou hmotností jedné tuny při nízké nakládací výšce. Díky své jednoduché konstrukci byl relativně robustní a spolehlivý.  Existovala jen jedna standardní výbava, která byla kontinuálně zlepšována. Od roku 1984 byl instalován LED-ukazatel pro obsah palivové nádrže a teplotu chladicí kapaliny. Boční výklopné dveře na uzavřených typech byly od června 1987 nahrazeny posuvnými dveřmi.

PRACUJE SE NA DOPLNĚNÍ :-)

4 komentáře u Historie B1000

  1. Walter Pischel napsal:

    Od roku 1970 – leden- jsem měl jako služební vůz dodávku Barkas. Do roku 1985 najezdil přes 400 000 km s jedinou střední opravou a výměnou motoru v roce 1974, měl neopravitelnou závadu. Byl na 1 tunu, ale mnohokráte jsem jej přeložil i o 500kg a s touto váhou v Podkrušnohoří na jedné pravidelné trase cca 40km za 32 min ut. N a tento vozík nedám dopustit. Sloužil věrně a spolehlivě. Jeden čas jsem s ním jezdi jako doprovodný vůz na relye.

    • admin napsal:

      Dobrý den, to je úžasné svědectví. Moc děkuji za zveřejnění zde na webu. Kdyby se Vám podařilo nalézt nějaké dobové fotografie, bylo by to úžasné.

  2. Budláč napsal:

    Existujou nějaký pravidla podle čeho se dá určit jaký nárazníky a jaká palubovka se v kterých letech dávaly? Mám v tom zmatek.
    Viděl jsem starýho barkase třeba rok 69 s hranatýma nárazníkama, jinde s kulatýma, pak rok 86 taky kulatý..nevim. A do kterýho roku byla rovná plech palubovka? Máte nějaký tušení?

  3. Budláč napsal:

    A ještě bych chtěl vědět, jestli se dávala někdy elektrická sahara z výroby nebo až do konce byla mechanická vrtule?

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *